Punk Ska Anarchie

Punk ten hýbe světem Hip-Hop nechte dětem !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

vzkazy

Historie SKA

Velice strucne z historie Jamajky

Byvala britska korunni kolonie Jamajka ziskala nezavislost v srpnu 1962. Jamajka byla objevena Krystofem Kolumbem r.1494 a stala se spanelskou drzavou. Novi vladci zalozili na ostrove plantaze cukrove trtiny , na kterych pracovalo domorode obyvatelstvo-Aravakove.

Spanelske vykoristovani puvodniho indianskeho obyvatelstva vedlo temer k jeho vyhubeni,takze museli zacit dovazet cerne otroky ze zapadniho pobrezi Afriky. Toto otroctvi je povazovano za jedno z nejkrutejsich v dejinach. Otroci vsak mezi sebou udrzovali jakousi vnitrni komunitu a casto si zpivali. Bili otrokari ve vire, ze zpev otroky motivuje k vyssim vykonum, svym zpusobem ovlivnili nasledny vyvoj.

V roce 1655 vyslal britsky lord protektor Oliver Cromwell na Jamajku expedici.Britske vojsko ostrov obsadilo a do r.1960 odtud Spanely vytlacilo.

V poslednich letech se jamajka z agrarni zeme zmenila na prumyslovou.Hlavnimi pestovanymi plodinami jsou cukrova trtina, banany,citrusove plody, kava, tabak, kakao. Zeme ma bohata bauxitova loziska, k rozvoji jeho tezby doslo zejmena po druhe svetove valce a v soucasnosti zaujima Jamajka ve vyvozu bauxitu predni mĂ­sto na svete.

Vetsinu obyvatel tvori potomci cernosskych otroku, kteri sem byli dovazeni v 17. a 18. stoleti, a proto 95% Jamajcanu jsou cernosi nebo mulati. Krome toho zije na ostrove cinska, indicka a belosska mensina.

Vetsina obyvatelstva zije ve mestech, z toho dve tretiny v hlavnim meste Jamajky v Kingstonu.Prudky rust poctu obyvatel mest vyvolava socialni napeti a caste nepokoje.

Jamajka je ostrov lezici v karibskem mori.
Hlavni město: Kingstone (kingston town - 170 000 obyvatel)
Uredni reci: anglictina
Statni zrizeni: parlamentni demokraticka republika
Hlava státu: britska kralovna Alzbeta II.

Mento

Mento je jakasi fuze Africkeho rytmu a Evropske pisne, ktere sveho vrcholu dosahovalo v letech 1940-1950. Byla to akusticka hudba prezentovana primo na ulicich. Soubory kombinovaly "evropske nastroje" jako housle, fletny a kytary s nastroji africkeho puvodu jako napriklad banjo ,bonga ,rumba koule, africke piano (kalimba) atd. V tomto smyslu je mento jakousi smesici popularni pisne, karibske pisne, Merangue, Calypsa, krestanske hymny, southern blues,Kompu a castecne se podoba karibske rumbe, ale vice nez to muzeme o mentu mluvit jako o folkove pisni, kterou si casto zpivali plantaznici pri praci. Prikladem tradicniho menta jsou pisne "Water come a me eye" ci "Banyan tree". Mento bylo oblibeno u nejnizsich vrtev zijicich na Jamajce.

Vliv Jazzu

Mento, ktere vzniklo fuzi evropske a karibske pisne je dukazem toho, ze si Jamajka ve svem vyvoji osvojila roznorode formy mimoostrovni hudby.
Stejne tak jako mento vzniklo fuzi odlisnych hudebnich forem, tak kombinaci menta a jazzu vznikl hudebni styl nazyvany "Schuffle", jenz prezentoval jakousi jamajskou interpretaci R&B.
Mezi zname predstavitele "Shuffle" patri například Neville Esson, Owen Grey, TheOvertakers ci The Matador Allstars

Alpha boy school : Katolicka reformni skola nachazejici se v zapadnim Kingstonu, jejiz zaci museli striktne dodrzovat pevny rad a drzet se velice prisnych pravidel a moralky. To nejpodstatnejsi vsak je, ze ABS svym programem plne podporovala hudebni vzdelavani svych zakuni a byla skutecnou zakladnou pro big bandove orchestry.

Vzdelavaci hudebni program ABS byl silne ovlivnen jazzem a mnoho znamych hudebniku jako Tommy McCook (Skatalites), Don Drummond (skatalites) ci Rico Rodriguez (The Specials) jim prosli.

Zaci po opusteni skoly casto zakladali velke big bandove orchestry, ktere kopirovaly velke americke hvezdy (Duke Ellington ci Count Basie). Dalsim zdrojem inspirace byla americka rhytm and bluesova radia, ktere bylo mozne naladit i na Jamajce, coz bylo prijemnym osvezenim pro posluchace, kteri byli jiz znudeni poslechem mistniho radia.

Zrozeni jamajskeho ska

Koncem padesatych let byly velke bigbandove americke orchestry nahrazeny mensimi soubory s vice bebop/ R&B zvukem. A v te dobe prave i na Jamajce vetsina souboru znacne meni svoji tvar.Vetsina muzikantu je ovlivnena poslechem americkych rozhlasovych "slagru" a tento fakt se zakonite promita v jejich nasledne tvorbe.Presto jamajcane skoruji a prichazeji s necim naprosto novym!

Zvysujici duraz je kladen na offbeatovy rytmus menta, ktery prichazi kratce a oddelovane. Tento zretelne synkopovany rytmus drzi kytara a klavesy a novy hudebni styl styl je na svete.Jmenuje se SKA

Prvnim kdo vubec vyuzil tohoto rytmu byl Ernest Ranglin spolecne s Clue J & The Blue Buster (to je ten,jenz byl znamy svym pozdravem Love skaskavoovie a o kterem se mnozi domnivaji,ze svym pozdravem ve zkracene forme, ska pojmenoval ).
Kdyz se jednou Clue J pokousel z kytary neco dostat, rekl : "Make the guitars go ska!ska!ska!" (tak to je jedna z nekolika historek kolem vzniku nazvu).

Ska rytmus byl odvozeny ze "Schuflle" a "Boogie", ktere bylo v mistnich "dance halls" tolik oblibene.Kombinaci popularnich stylu jako je "mento" , "burron rhytm" a stylu novych , byly polozeny zaklady prvni popularni jamajske hudby.Do jiste miry se zde promitaly i vlivy z okolnich karibskych ostrovu, ktere sebou privazeli emigranti z Kuby(L.Aitken), Trinidadu, Barbadosu atd. Ska boom se dostavil shodne se ziskanim nazavislosti a odjezdem Anglicanu v roce 1962. Ska se na Jamajce stava nesmirne popularni a hudebni producenti se jej pokouseji sirit do zbytku sveta.Tyto kroky maji plnou podporu vlady a v roce 1964 bylo ska prezentovano jako "National music of Jamaica" na "World fairs v New yorku "

Texty mely nekolik podob od klasickych popovych popevku, pres nabozenske az po politicky orientovane a texty odrazejici socialni dopady zivota na Jamajce casto okorenene mistnim narecim "Patois".

Mezi nejznamejsi interprety tohoto obdobi patri napriklad : Byron Lee and the Dragonaires, Jimmy Cliff , Prince Buster(vlastnim jmenem Cecil Campbell), The Wailers , Desmond Dekker nebo treba Skatalites, kteri na samem pocatku hrali jazz.

Rude Boys

Rude boys byli klasickym prototypem rebelu, bouricich se proti ekonomickym tlakum a socialnim nerovnostem na Jamajce. Vetsina z nich byla bez prace a vzhledem k tomu, ze casto zili mimo zakon, byli take nazyvani "Scofflaws".
Svym oblekanim (cerne sako, uzke kravaty, porkpie hat-klasicky kloboucek) s oblibou napodobovali Hollywoodske gangstery a texty teto epochy odrazely jejich mnohdy nelehky zivot v ghettu.

Avsak i zpusob, kterym na ska tancovali do jiste miry ovlivnil samotny vyoj tohoto hudebniho stylu. Pri tanci si osvojili mnohem hrozivejsi styl, nez jaky byl bezny v tradicnim stylu. Rytmicky pohybovali rukama dopredu a zpet a vysledkem byla mnohem ostrejsi hudba. Basova linka byla vice synkopovana, stojici v protikladu lehkemu a uvolnenemu boogie stylu.
Pro zajimavost par pisni venovanych tematice "Rudies" : The Soul Brothers "Lawless Street", The Heptones "Gunmen Comin to Tow"', Desmond Dekkers "07 Shanty Town", Dandy Livingstones "A Message to You Rudi" !

Od Rocksteady k Reggae

Casto se lide ptaji jaky je vlastne rozdil mezi Ska a Rocksteady. Odpoved neni az zase tak jednoducha, jelikoz nekdy Rocksteady lehce koketuje se Ska a jindy zase naopak s Reggae.
Vychazime-li z faktu, ze Ska je dedeckem ci chtete-li babickou reggae, tak rocksteady zakonite musi byt jeho tatinkem ci maminkou a je tedy jakymsi pomyslnym stredem.

Jedno logicke vysvetleni, ktere se muzete docist v podobe oblibene historky na mnohych internetovych strankach je proste : "Horke pocasi roku 1966, tvrdosijny ska beat a tempo lidi natolik unavovaly, ze se zrodilo rocksteady v Anglii tez nazyvane "skinhead reggae". Rocksteady lze tedy chapat jako pomalejsi ska bez nabozenskych textu. Jednim z realnejsich duvodu vzniku by mohl vliv americkeho R&B, ktery se rozvijel smerem k soulu ala Motown ci Memphis a Philadelphia soul a mistni soubory se stejne jako kolem roku 1960 i v tomto pripade nechaly inspirovat.

Nejpozoruhodnejsim hitem Rocksteady ery byl beze sporu hit "The tide is high" od kapely "The Paragons", kterym se v osmdesatych letech nechala inspirovat kapela "Blondie" a diky nemuz ziskala patricnou slavu. Bohuzel jsem take tuto super vypalovacku nedavno zahledl v televizi v podani nejakeho divciho new wave soboru, jehoz interpretace byla katastroficka.

S nabozenskou obrodou a rastafariantvim se zrodil "nejmladsi" potomek Ska, ktery dominuje jamajske bluebeatove scene dodnes a jehoz nazev je Reggae (drive take nazyvany Reggay).
Basa zustava stejne duniva jako u rocktseady, ale zpev je vice sofistikovany. Stejne jako u predeslych stylu ska a rocksteady, i reggae vychazi z vsemoznych vlivu od menta, R&B az po soul. Bici jsou mnohem pomalejsi. Take se zde narozdil od ska vice promitaji africke koreny a vokaly jsou mnohem sytejsi a tahlejsi. Krome nabozenskeho charakteru se v textech reggae kapel casto setkavame se socialnim komentarem, hodnoticim nerovne pomery ve svete apod.

I neznalym, kterym styl reggae nerika temer nic, se pri jeho vysloveni vybavi jmeno Bob Marley (1945-80) a jeho skutecne hity jakymi jsou "Could you be loved ,I shot the sherif, No women no cry ci Buffalo soldiers".

Kdyz jsme se ptali tenor saxofonisty Cedrica Brookse z dnes jiz legendarniho jamajskeho seskupeni The Skatalites, jaky vlastne Bob byl , dostali jsem tuto odpoved "Bob? Bob was a cool man"! Take nam sdelil, ze Bob nechtel zustat uzavreny a tak opustil roots reggae a otevrel se svetu. Takze pro vsechny ty ,jenz Boba berou spise jako marketingovou postavicku mala davka cehosi k zamysleni.

Snad jen skoda, ze jiz "mene" zname, avsak pro zaprisahle reggae fans mnohem podstatnejsi postavicce Peteru Toshovi osud tolik slavy "nenadelil".
Mezi dalsi postavicky,siroke verejnosti temer nezname patri napriklad : Jimmy Cliff, Gregory Issacs,Toots and the maytals,The Heptones, Lee Perry,Greyhound,Dennis Brown,John Holt, Cornell Campbell, David Curley, Dillinger, The upsetters atd.

Zrozeni Britskeho Ska

Do Anglie se Ska dostalo spolecne s vlnou imigrantu a na samem pocatku bylo nazyvano jako Blue beat. Prvnim mezinarodnim hitem byla pisen "My boy lollipop" (Millie Small) nahrana v roce 1964 a vydana na Island Records. (U nas znama tez v podani Yvone Prenosilove. )

Mezi dalsi pecky teto ery patri "Guns of Navarone" (skatalites), "Carry Go Bring Come" (Justin and The Dominues) ci "Rudy, A Message to You" ( Dandy Livingstone).
V roce 1969 se v hitparade umistuje hity jako "Monkey Man" (Toots and the Maytals) , "Long Shot Kick de bucket" ( The Pioneers ).

2Tone

V roce 1979 si Ska v Britanii doslova uziva svuj velky comeback a s nim i obrovskou popularitu. Tato epocha je casto nazyvana jako druha vlna ska.Mezi nejznamejsi kapely tohoto obdobi patri The Specials, The Selecter a nepochybne i Madness (jmeno prevzali podle pisne od Prince Bustera).

Vsechny tyto kapely sve prvni album vydavaji na Two Tone records , ktery zalozil klavesista z The Specials Jerry Dammers.Logem se stala znama postavicka "Walt Jabsco.",coz by snad udajne mela byt podobizna Petera Toshe.

V tomto obdobi vetsina kapel hraje predelavky tradicniho jamjaskeho ska a mnoho fanousku skutecne veri, ze pisne jsou original, avsak kapely nekdy pisne pouze prejmenovali a prejali za sve. Napriklad pisen od Prince Bustera "Al Capone" pozdeji The Specials hraji s nazvem " Gangsters".

2tone era dala ska skutecne novy rozmer v podobe energicke rychle muziky, socialnich a politickych textu zamerujicich se na skolu, praci, zlocinnost, rasismus,ale i na piti piva a uzivani si legrace.

Treti vlna ska

Treti vlna je charakteristicka naprostou uvolnenosti. Tato epocha se vyznacuje nevazanosti, absolutni rozmanitosti a mixovanim ruznorodych zanru. Druha doba zustava, avsak styly se prolinaji. Zatim co v prvni vlne bylo ska "uveznene" na Jamajce a ve druhe vlne v Britanii, treti vlna jiz doslova utoci na celou planetu. Kapely vznikaji po cele Evrope, Severni i Jizni Americe, ale i Asii a Australii. Treti vlna dava sanci jak souborum novym, tak i legendam. Na turne se opet vydavaji legendarni The Skatalites, Desmond Dekker, The Selecter, The Hotknives ci Mr.Reviews.

Pouzita literatura a prameny :

  1. Harenberg,Bodo.Kronika lidstva.1.vyd.Bratislava : Fortuna print,1992.1264.s
    ISBN 80-7153-039-5
  2. http://www.geocities.com/arrayedroots/ARSSka.html
  3. http://www.sonic.net/~raj/disciples/history.html
  4. http://users.bigpond.net.au/lvisser/skahistory.html
  5. http://web.fccj.org/~ivanhoof/ska/
  6. http://www.reggaemovement.com/History/patois.htm
  7. http://www.jamaicans.com/speakja/sound.htm<

Zdroj: SKAweb.cz

 
Anarchie ta je nej jenom Nácky zabíjej!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!